O Mariánských Lázních
Mariánské Lázně jsou nesporně jadním z nejkouzelnějších měst v České republice. Historie města není dlouhá, je však o to zajímavější. Na místě, kde ještě v 18. století převažovaly bažiny a nepropustné lesy, vzniklo elegantní město s moderními budovami a velkým zájmem veřejnosti.
Mariánské Lázně jsou druhými největšími českými lázněmi, s velkým bohatstvím minerálních pramenů. Přímo v areálu jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí téměř 100. Území současných lázní patřilo premonstrátskému klášteru v Teplé, jehož opat K.K. Reitenberg prosadil z popudu klášterního lékaře J.J.Nehra počátkem 19.století výstavbu prvních lázní. Na základě velkolepého projektu architekta V.Skalníka byly provedeny terénní úpravy a založeny parky, které jsou dnes vedle množství pramenů nejcharakterističtějším znakem města.
V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město a počátkem 20.století již patřily mezi nejvýznamnější evropská střediska.
Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. K pitným kúrám jsou zde přivedeny prameny Křížový, Karolinin a Rudolfův. Před kolonádou se velké pozornosti těší zpívající fontána. Nejznámějšími dalšími prameny jsou Ferdinandův, Lesní a Ambrožův.
Lázeňské pavilony jsou převážně klasicistního a novorenesančního slohu, většina domů lázeňské čtvrti nese prvky secese. V sousedství kolonády stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie, na západě, za Hlavní třídou pak pravoslavný ruský kostel sv. Vladimíra a anglikánský kostel.
Mariánské Lázně leží přímo na železniční i silniční trase Plzeň - Cheb, což umožňuje dobré spojení se světem.
Divadlo
Ke kulturnímu životu v Mariánských Lázních neodmyslitelně patří městské divadlo, jehož počátky sahají až do roku 1820, kdy se začaly uvádět první hry v prozatimním dřevěném divadle.
Klasické kamenné divadlo bylo postaveno v roce 1868, tedy krátce po vyhlášení Mariánských Lázní městem. Slavnostně bylo divadlo otevřeno 17. srpna 1868 - v předvečer narozenin císaře Františka Josefa I. Na svou dobu bylo divadlo velice moderní a mělo vynikající akustiku.
V roce 1952 bylo divadlo přejmenováno na Divadlo N.V. Gogola u příležitosti oslav ruské literatury.
Divadlo N. V. Gogola, které dnes uvádí klasická i moderní díla a představuje různé divadelní soubory, je ozdobou Mariánských Lázních.
Kostely
V 19. století se v Mariánských Lázních setkávali lidé různého vyznání, a proto logicky vznikla potřeba postavit svatostánky pro různá náboženství.
Zdejší Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který stojí uprostřed Goetheho náměstí, patří mezi vzácné kulturní památky. Jeho zajímavostí je, že ke vchodu vede 33 schodů, které představují 33 let života Ježíše Krista.
Zajímavou památkou je také Evangelický kostel, na jehož varhanech koncertoval v roce 1923 Albert Schweitzer. Tento koncert se zařadil mezi významné kulturní události v Mariánských Lázních.
Více než sto let stojí v Mariánských Lázních také Pravoslavný kostel sv. Vladimíra, který byl postaven především pro lázeňské hosty z Ruska. Jeho bohatý interiér a neobyčejná architektura dodnes lákají návštěvníky k prohlídkám.
Hosté přijíždějící z Anglie zase iniciovali výstavbu Anglikánského kostela. Tento kostel také pravidelně navštěvoval britský panovník Edward VII.
V Mariánských Lázních také stávala synagoga, kterou místní židovská obec i židovští lázeňští hosté slavnostně otevřeli 1. srpna 1884. Synagoga však byla o neblaze známé Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 vypálena a zničena.
Školy
Lázeňství je také doménou školství - I. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze otevřela v Mariánských Lázních vysokoškolské bakalářské studium - obor fyzioterapie a balneologie.
Cestovnímu ruchu se také přizpůsobují i zdejší střední školy - kromě gymnázia je zde také obchodní akademie a hotelová škola.
Sport
Golf
21. srpna 1905 bylo v Mariánských Lázních slavnostně otevřeno golfové hřiště a prvním zakládajícím členem se stal dokonce britský král Edward VII. Britský panovník golf miloval a tak zdejší hřiště navštívil celkově desetkrát.
Golfový klub dnes pořádá četné turnaje, a to jak světové amatérské soutěže, tak i profesionální turnaj Volvo Tour (první profesionální turnaj v postkomunistickém světě).
V roce 2003 udělila britská královna Alžběta II. golfovému klubu v Mariánských Lázních prestižní titul Royal Golf Club.
Tenis
Tenisový klub v Mariánských Lázních vznikl ve 30. letech 20. století. V průběhu let prošel tenisový areál řadou změn až do dnešní podoby. Pravidelně se zde hraje Galeův pohár (juniorská obdoba Davisova poháru).
Na těchto dvorcích hráli takoví hráči jako je Lendl, Hřebec, Šmíd, Složil, Nováček, Korda, Suk, Bahrami, Pannata, Clerk, Fibak, Edmonsson, Lloyd, Tároczy a mnoho dalších.
Veřejnosti slouží bazény, nespočet fitnesscenter a squash-centrum. Mezi další oblíbené sporty patří pěší turistika, cykloturistika a běh na lyžích, a to především ve Slavkovském lese, který nabízí ideální podmínky. Pro milovníky sjezdového lyžování je k dispozici sjezdovka s kabinovou lanovkou.
V Mariánských Lázních je také vybudována plochá dráha, kde se konaly závody koní, motocyklů či automobilů.
Lázeňství v Mariánských Lázních
Lázeňství má v České republice velkou tradici. Lázeňská péče zde vždy byla postavena na moderních lékařských postupech a vědeckých poznatcích o účincích přírodních léčivých zdrojů.
Mariánské Lázně jsou příkladem tohoto přístupu k lázeňství. V minulosti byly sídlem Výkumného ústavu balneologického, největší autority ve svém oboru v České republice. V současnosti plní podobnou úlohu Ústav lázeňské medicíny, pracoviště 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pod Karlovu Universitu v Mariánských Lázních rovněž spadá bakalářské studium fyzioterapie zaměřené na balneoterapii, kde studují budoucí odborníci na lázeňskou péči.
Indikace
Mariánské Lázně patří mezi lázeňská místa s největším počtem indikací v České republice. Je to díky tomu, že na relativně malém území města vyvěrají prameny s chemicky velmi různorodým složením. Specifikem Mariánských Lázní v rámci České republiky je léčba nemocí močového ústrojí.
Hlavní léčené nemoci
- Nemoci ledvin a močových cest
- Nemoci dýchacího ústrojí
- Metabolická onemocnění
- Gynekologická onemocnění
- Onkologická onemocnění
Přírodní léčivé zdroje
Minerální vody
V Mariánských Lázních vyvěrají studené uhličité kyselky o teplotě 7-10°C, které se využívají při různých procedurách. Jedná se především o pitnou kůru a uhličité koupele. Oxid uhličitý obsažený v těchto pramenech se používá k plynovým koupelím a injekcím. Méně mineralizované vody jsou stáčeny a prodávány jako stolní voda.
Peloidy
Jedná se o pro léčebné procedury upravené slatiny a rašeliny. Používají se k léčivým obkladům a zábalům.
Klima
Není oficiální léčivý zdroj. Ovšem díky relativně vysoké nadmořské výšce, čistotě ovzduší a hustému zalesnění lze hovořit o blahodárném účinku mariánskolázeňského podnebí na lidské zdraví.
Nejvyužívanější léčivé prameny
Křížový pramen
Má projímavý účinek. Využívá se pro pitnou kůru především při léčbě metabolických nemocí a nemocí zažívacího ústrojí.
Ferdinadův pramen
Ferdinandův pramen má podobné složení jako Křížový pramen. Využívá se ke stáčení stolní vody Excelsior.
Lesní pramen
Lesní pramen se využívá především při léčbě nemocí horních cest dýchacích. Určen je jak k pitné kůře, tak k inhalacím nebo kloktání.
Rudolfův pramen
Rudolfův pramen slouží k pitné kůře. Využívá se k léčbě onemocnění ledvin a močových cest.
Ambrožův pramen
Ambrožův pramen se podobě jako pramen Rudolfův využívá pro léčbu nemocí močových cest.
Karolinin pramen
Pitné kůry Karolinina pramene se využívají při onemocnění ledvin a močových cest.
Mariin pramen
Pro léčebné potřeby se využívá především oxid uhličitý obsažený v prameni. Slouží k plynovým zábalům a injekcím.
